U smíšených sloves se préteritum tvoří pomocí stejných koncovek jako u slabých sloves (-te, -test, -te, -ten, -tet, -ten). Dochází však u nich ke změně kmenové samohlásky -e-na -a-: rennen – ich rannte – utíkal jsem, kennen – ich kannte – znal jsem. U některých sloves dochází i k dalším změnám: Rod trpný. Slovesný tvar rodu trpného vyjadřuje, co činí někdo jiný než podmět = podmět není původcem děje. Továrna byla postavena dělníky. Žák je napomínán učitelem. Dopis byl napsán Honzou. skládá se z tvaru slovesa být (někdy bývat) a příčestí trpného: byla postavena, je napomínán, byl napsán, byl by Předložky. Vydáno dne 17.08.2016 od Jana Skřivánková. V tomto krátkém článku si představíme další slovní druh – předložky. Předložky stojí vždy před nějakým podstatným jménem, jsou s ním ve spojení. S tímto jménem vždy vyjadřují nějaký vztah, například kde něco je ( na zahradě ), kdy se něco stane ( za Podle významu slovesa rozlišujeme: a) slovesa plnovýznamová (dějová) – mají samostatný věcný význam i významy. mluvnické. Tato slovesa můžeme dále rozdělit na: – slovesa předmětová (valenční) – potřebují vždy doplnění nějakým předmětem, např. koupit ovoce, docílit opaku, poslat dopis,…. Pozn.: valence Předmět (mluvnice) Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma ( skladební dvojici ). Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj týká, na co přechází, co jím vzniká. V pasivních větách Přestože se u něj píše předpona z-, toto slovo nepatří ani do jedné ze dvou skupin, které jsou tvořeny předponou z- (od nedokonavých sloves vytvořená slovesa dokonavá; od podstatných a přídavných jmen vytvořená slovesa s významem: stát se tím, co znamená slovo základové). Sloveso zpytovat tedy nepatří ani k jedné ckyjf7x.
  • g4a2jnlvrk.pages.dev/234
  • g4a2jnlvrk.pages.dev/200
  • g4a2jnlvrk.pages.dev/21
  • g4a2jnlvrk.pages.dev/265
  • g4a2jnlvrk.pages.dev/104
  • g4a2jnlvrk.pages.dev/13
  • g4a2jnlvrk.pages.dev/355
  • g4a2jnlvrk.pages.dev/204
  • g4a2jnlvrk.pages.dev/347
  • co se urÄŤuje u sloves