U smĂšenĂ˝ch sloves se prĂ©teritum tvořà pomocĂ stejnĂ˝ch koncovek jako u slabĂ˝ch sloves (-te, -test, -te, -ten, -tet, -ten). DocházĂ však u nich ke zmÄ›nÄ› kmenovĂ© samohlásky -e-na -a-: rennen – ich rannte – utĂkal jsem, kennen – ich kannte – znal jsem. U nÄ›kterĂ˝ch sloves docházĂ i k dalšĂm zmÄ›nám:
Rod trpnĂ˝. SlovesnĂ˝ tvar rodu trpnĂ©ho vyjadĹ™uje, co ÄŤinĂ nÄ›kdo jinĂ˝ neĹľ podmÄ›t = podmÄ›t nenĂ pĹŻvodcem dÄ›je. Továrna byla postavena dÄ›lnĂky. Žák je napomĂnán uÄŤitelem. Dopis byl napsán Honzou. skládá se z tvaru slovesa bĂ˝t (nÄ›kdy bĂ˝vat) a pĹ™ĂÄŤestĂ trpnĂ©ho: byla postavena, je napomĂnán, byl napsán, byl by
PĹ™edloĹľky. Vydáno dne 17.08.2016 od Jana SkĹ™ivánková. V tomto krátkĂ©m ÄŤlánku si pĹ™edstavĂme dalšà slovnĂ druh – pĹ™edloĹľky. PĹ™edloĹľky stojĂ vĹľdy pĹ™ed nÄ›jakĂ˝m podstatnĂ˝m jmĂ©nem, jsou s nĂm ve spojenĂ. S tĂmto jmĂ©nem vĹľdy vyjadĹ™ujĂ nÄ›jakĂ˝ vztah, napĹ™Ăklad kde nÄ›co je ( na zahradÄ› ), kdy se nÄ›co stane ( za
Podle vĂ˝znamu slovesa rozlišujeme: a) slovesa plnovĂ˝znamová (dÄ›jová) – majĂ samostatnĂ˝ vÄ›cnĂ˝ vĂ˝znam i vĂ˝znamy. mluvnickĂ©. Tato slovesa mĹŻĹľeme dále rozdÄ›lit na: – slovesa pĹ™edmÄ›tová (valenÄŤnĂ) – potĹ™ebujĂ vĹľdy doplnÄ›nĂ nÄ›jakĂ˝m pĹ™edmÄ›tem, napĹ™. koupit ovoce, docĂlit opaku, poslat dopis,…. Pozn.: valence
PĹ™edmÄ›t (mluvnice) PĹ™edmÄ›t (mluvnice) PĹ™edmÄ›t neboli objekt je rozvĂjejĂcĂ vÄ›tnĂ˝ ÄŤlen závisejĂcĂ na rozvĂjenĂ©m slovesu nebo pĹ™ĂdavnĂ©m jmĂ©nu, s nimiĹľ tvořà syntagma ( skladebnĂ dvojici ). VyjadĹ™uje osobu, zvĂĹ™e nebo vÄ›c, kterĂ˝ch se slovesnĂ˝ dÄ›j tĂ˝ká, na co pĹ™echázĂ, co jĂm vzniká. V pasivnĂch vÄ›tách
PĹ™estoĹľe se u nÄ›j pĂše pĹ™edpona z-, toto slovo nepatřà ani do jednĂ© ze dvou skupin, kterĂ© jsou tvoĹ™eny pĹ™edponou z- (od nedokonavĂ˝ch sloves vytvoĹ™ená slovesa dokonavá; od podstatnĂ˝ch a pĹ™ĂdavnĂ˝ch jmen vytvoĹ™ená slovesa s vĂ˝znamem: stát se tĂm, co znamená slovo základovĂ©). Sloveso zpytovat tedy nepatřà ani k jednĂ©
ckyjf7x. g4a2jnlvrk.pages.dev/234g4a2jnlvrk.pages.dev/200g4a2jnlvrk.pages.dev/21g4a2jnlvrk.pages.dev/265g4a2jnlvrk.pages.dev/104g4a2jnlvrk.pages.dev/13g4a2jnlvrk.pages.dev/355g4a2jnlvrk.pages.dev/204g4a2jnlvrk.pages.dev/347
co se urÄŤuje u sloves